22.+23. den - Jsme doma

Zdravím všechny naše příznivce z Přerova. Vcelku bez problémů jsme se přesunuli ze Španělska domů. Pouze v Německu jsme si postáli dvě hodiny v koloně, jinak žádný zádrhel. Teda upřímně, zdržení jsme čekali spíš na slavné dálnici D1, ale tou jsme se prodrncali svižně. Jen povídat si, ani telefonovat v tom randálu jaksi nešlo. Výprava se povedla, chce se mi říct, díky Jirkovi, ale toho chválím pořád a naše cestování není jen o něm. Velkou poklonu skládám dceří Monice, která velkým dílem přispěla ke zdárnému průběhu. Manželku opěvovat nebudu, to my chlapi považujeme tak nějak za samozřejmé. Holky jsou na nás naštvané, protože by si rády užívaly chválení, ale my ne a ne. Copak někdo pochválí mě? No, nepochválí, pochválím se sám, byl jsem fakt dobrej, skvělej, nejlepší :-) Teda až po Aleně, Jirkovi a Monice, samozřejmě.

Co říci na závěr? Doufám, že vás to s námi bavilo a věřím, že online zpravodajství nebylo naposledy. Máme další plány, těšíme se na ně a zatím je neprozradíme. Tečkou jednoho z našich cestovatelských příběhů nechť jsou kamarádi Dana a Zdeněk. Neváhali sednout do auta, ujet skoro sto kilometrů a čekat nás před naším domem s chlebem a solí, teda i vánočkou, buchtou a čerstvě vyuzeným sýrem. Vzápětí přibíhají rodiče s teplým řízkem, bramborovým salátem a otec třímá v ruce džbánek piva. A pak jsme si dlouho povídali, pouštěli videa, sdělovali čerstvé dojmy a měli se jak prasata v žitě, my čtyři i naši nejbližší. A tak to prostě má být, život je krásnej, ač třeba těžkej. Myslíte si, že v tu chvíli někdo myslel na invalidní vozík, na dýchací přístroj a další překážky. Ani náhodou, jsou chvíle, kdy na tohle všechno dokážeme dočasně zapomenout a proto to všechno děláme. Děkujeme všem za podporu, bez vás bychom to určitě nedokázali, i když jsme tak dobří, jak jsem nás pochválil. Dost samochvály, vzhůru do práce, protože bez ní nejsou koláče, musíme makat, máme spoustu povinností...

Mějte se krásně a splňte si své sny, nečekejte na nic, splňte si je hned. To se lehce řekne, že jo? Čím těžší cíl je, tím větší radost je z jeho dosažení.