Sbírka krokodýlů

Už od počátku týdne jsem tušil problémy. Přicházela mi jedna špatná odpověď za druhou. A víte, jak to bývá, začnete pochybovat o své vlastní pravdě. Ke konci týdne už jsem nevydržel a začal brouzdat na internetu. Jéé, to jsem se najednou divil. Ty krokodýly snad sbírá kde kdo, a my jsme si mysleli, jakou raritu jsme objevili. Teď samozřejmě přeháním, ale farma, kterou jsme my našli v Dánsku, rozhodně není v Evropě jediná. Nakonec přece jen většina z vás tipovala Dánsko, ale druhou nejčastější odpovědí byl Protivín v Jihočeském kraji. Něco jsem o zdejší farmě zaslechl už dřív, ale netušil jsem, že se může rovnat s tou, co jsme navštívili na dánském ostrově Falster. V Protivíně mají taky 22 druhů krokodýlů a do kompletní sbírky jim chybí pouze jeden.

Ale co teď? Jak mám tu situaci rozhodnout? Problém nečekaně vyřešil Jirka. Jen tak z ničeho nic prohlásil: "Česko není přece pohádková země." Ještě jednou jsem si přečetl text v kalendáři a musel jsem synovi poděkovat, je to tak. Na naši otázku se opravdu nedá odpovědět Protivín nebo Česko, nehledě na skutečnost, že dánský majitel by toho svého krokodýla na obrázku určitě poznal. Vždyť si je vozí ze svých expedic osobně a jednoho z nich má dokonce darem od bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra. Správná odpověď tedy jednoznačně zní DÁNSKO.

Abyste si nemysleli, že mám to rozhodování jednoduché, tak vám prozradím ještě něco málo ze zákulisí naší soutěže. Někteří účastníci strašně touží vyhrát. Nebudu jmenovat, protože naše babička by se na mě za to zlobila. Já jí třeba marně vysvětluju, že ve všech oficiálních loteriích a soutěžích o velké peníze se nemohou účastnit rodinní příslušníci pořadatele. A ona stejně trpělivě každý týden posílá odpověď a někdy ještě v neděli volá, jestli vyhrála nebo ne. V pondělí mě pak budí a už v šest hodin ráno se dožaduje novinek na našich stránkách. Minulý týden jsem jí jen tak mezi řečí říkal, ať je tentokrát v klidu, protože její odpověď byla špatná. No to jsem si naběhl. Následovaly telefonáty, maily, přemlouvání, abych přijal opravu. Pak si dokonce koupila ještě jeden kalendář, změnila identitu a přihlásila se pod falešným jménem. Jenže udala adresu k poslání výhry chaty na Šubířově, čímž se prozradila. No nevyhrála, ale vyhrála její kamarádka z vesnice kousek od Šubířova a tak si říkám, jestli nás ta naše babička přece jen nepřevezla. Podobnost zmíněné osoby se Zdenou Márovou je čistě náhodná a uvedené skutečnosti jsou smyšlené, aby byl článek zajímavý, nebo ne? Kdo ví?