Jirka má narozeniny

Myslím, že je všeobecně známý důvod společného koníčka naší rodiny. Cestujeme kvůli Jirkovi a díky Jirkovi, kolem něj se prostě všechno točí. Dnešní novinky tedy logicky nemůžou být o ničem jiném než o něm. Vždyť měl včera narozeniny, pro fanynky a ctitelky dodávám, že dvacáté čtvrté. Mnozí z vás tuto informaci dobře ví, a proto jsem celý den přijímal mailové, smskové a telefonní gratulace a s velkým potěšením je synovi předával. Měl obrovskou radost a já všem ještě jednou tlumočím jeho velké poděkování.

V sobotu jsme měli rodinnou oslavu a pěkně jsme si ji užili, právě tak, jak to Jirku baví. Takže jsme se dobře najedli, něco popili, smáli jsme se, povídali si o cestování, promítali jsme si fotky z nedávného výletu do Anglie a Nizozemska a hráli jsme hry. Jak jinak než cestovatelské, v nichž nás Jirka jako vždy udivoval svými znalostmi. Jen počasí nám úplně nevyšlo a tak jsme místo přírody a plánované ryby na grilu, museli vzít zavděk naším panelákovým bytem a kouskem čuníka z trouby. Jestli někoho zajímá, jak vypadal narozeninový oběd, pak připojuji fotografii.

Ke každým správným narozeninám patří i dort. O sladké pokušení se postarali naši kamarádi Zdenek a Dana, věřte, že bylo stylové, překvapivé a mimořádně slavnostní, dokonce i s panelákovou petardou. Barák jsme naštěstí neodstřelili a smrad střelného prachu vyvětrali. Laskominka stylově zapadla do povídání o mimořádném zážitku z tréninku a zápasu Jirkové oblíbené Chelsea. Z fotografie můžete posoudit, že fanoušek se na oslavu příkladně ustrojil.

Řeč samozřejmě přišla i na naše budoucí plány. Už jsem je několikrát naznačil a náš plán se nezměnil. Pokud se vše podaří, pak vyrazíme na expedici po trase vedoucí přes nějvětší počet států, které jsme kdy na našich výpravách projeli. Postupně chceme navštívit Německo, Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko. Do Jirkové mapy světa, kam si zabodává vlaječky států, které už v životě navštívil, přibude šest nových, dosud neprozkoumaných zemí. A nemůžeme úplně vyloučit, jestli třeba nezatočíme volantem i do Běloruska či Ruska, to se ještě uvidí. Doufám, že nám budete držet pěsti, termín odjezdu včas oznámím a budeme se snažit podávat i průběžné zprávy z cest v podobě krátkých příběhů a fotek. Teď čekáme na Moniku, jakmile ukončí třetí ročník, hned jedeme...

Narozeninové dárky rozdával i Jirka. Na závěr večera jsem od něj slyšel kouzelnou větu, která mi vehnala do očí slzy: "Tati, přesto, jak blbě na tom jsem, tak žiju krásný život, moc mě baví a jsem spokojenej, děkuji." A já dodávám: "Jirko, my jsme s tebou taky spokojení. Přinesl jsi nám velké množství radosti a potěšení. Dáváš nám možnost zapomenout na nelehký osud, který tobě a tím i nám všem život připravil. Smějeme se, radujeme a díky tobě si plníme sny, které se nám snad ani nezdály. Díky moc, přeji ti za všechny naše příznivce hodně zdraví a sílu pokračovat v cestování."