12. den - Skalní město

Dnešní noc jsme strávili na faře, kromě noclehu jsme se od pana faráře dozvěděli celou řadu zajímavostí. Tak předně studoval rok v Bratislavě, ale slovensky se bohužel naučil jen na zdraví. Taky říkal, že fara sice působí na kopci opuštěně, ale každý den sem přijíždí auta nebo přichází pěší na chvíli rozjímat. O víkendu se běžně schází i pár stovek věřících a 7. září na tradičním setkání tady bylo přes dva tisíce lidí. Lákavé je pozvání na zítřek do vesnice pod kopcem, kde by měla probíhat obvyklá zábava - běh rozzuřeného býka ulicí. Odvážlivci před ním utíkají a na poslední chvilku skočí do otevřených dveří svého domu nebo třeba k sousedům. V sobotu jednak budeme ve 130 km vzdáleném Madridu a taky s Jirkou se docela blbě utíká, takže nabídku k účasti odmítáme.

A tak odjíždíme za dalšími zážitky jinam. Po ránu se předháníme, kdo dřív uvidí nějaký mlýn. Támhle je a tam taky. Skupince devíti větrných baráčků s lopatkami a přilehlým hradem nejde odolat, a tak vyjíždíme na kopec pořídit pár snímků. Pak už směřujeme do skalního města. Procházka po dně bývalého moře je úžasná. Příroda pracovala miliony let, aby vytvořila útvary podobné slonovi, želvě, krokodýlovi, románskému mostu nebo třeba obří lodi. Žasneme a žasneme.

Podobné pocity máme ve městě Cuenca, které je vystavěné na skalách. Neuvěřitelné scenérie přilákaly množství turistů, jaké jsme dosud ve Španělsku nezažili. Snažíme se tedy dostat jen na pár míst s pěknými výhledy a honem zase někam dál. Příští dva dny máme v plánu poznávat Madrid...