12. den … Kvila – Stordal … Věříte na trolly?

My asi ano, teda rozhodně to platí dnes. Kromě parádní plavby fjordem, jsme dnes žili trollím příběhem. Nejdříve jsme tajuplné bytosti prosili o pěkné počasí a házeli jim do trávy všelijaké pochutinky, abychom za laskavost získali překrásné výhledy. Zasněžené kopce se nám odrážely na klidné hladině jezer, drobné mrholení ustalo sotva jsme dorazili na vrchol Trollí cesty a nepršelo ani při pohledu na Trollí stěnu. Takže dobrý, úplatky fungují i v trollím světě.

Na závěr dne jsme měli překvapení od správce kempu, dostali jsme chatku s drnovou střechou. Znáte, ne? To je taková ta severská, co na ní roste tráva. Když jsme přednášeli o Islandu, tak se návštěvníci našich besed často ptali, jak se na takovém domě seče tráva. Dnes jsme pečlivě studovali, jestli a jak by to šlo, ale na nic jsme nepřišli. Domníváme se, že si travní porost na střeše dělá, co chce. Dostat nahoru sekačku nebo ovce, to by byl nadlidský výkon. Když jsme našli domky, na nichž rostly i malé stromy, tak jsme tuto kapitolu definitivně uzavřeli, zvláštní zahrádky jsou bezúdržbové, stejně jako kterákoliv jiná střecha.